Historie

Historie oboru tuberkulóza a respirační nemoci v Plzni (k 10/2014)

Chceme-li se zabývat dějinami oboru tuberkulóza a respirační nemoci v našem městě, je na místě si nejprve připomenout některé historické události, které předcházely vzniku současných pracovišť.

Na konci 19. století byla v Plzni zahájena 1. etapa výstavby Městské všeobecné veřejné nemocnice císaře a krále Františka Josefa I., vybudováním pavilonu č. 13 a 14 současného borského areálu Fakultní nemocnice. V té době byla tbc nejčastější infekční smrtící nemocí, a proto tyto dva pavilony sloužily již od r. 1899 převážně k léčení tuberkulózních pacientů.

Výstavba plicního oddělení téže nemocnice byla zahájena r. 1915 a dokončena až v roce 1921. V témže roce již zahájila svou činnost také léčebna tuberkulózy v Janově u Rokycan. Samostatné plicní oddělení v tehdejší Městské všeobecné veřejné nemocnici vzniklo na pavilonu 8 v roce 1931 a jeho prvním přednostou byl ustanoven primář, později docent Jan Kubík.

27. 10. 1945 byla založena Lékařská fakulta v Plzni jakožto odbočka Univerzity Karlovy. V roce 1952 byla pak Městská všeobecná veřejná nemocnice přejmenována na Fakultní nemocnici KÚNZ.

V padesátých letech pracovali na plicním oddělení Fakultní nemocnice pod vedením doc. Jana Kubíka tito lékaři – specialisté v oboru (bez titulů): Květoslav Audy, Vratislav Žáček, Milan Mayr, Marie Kunešová, Albín Mulač, Zdeněk Žižka, Zdeněk Kostka a Ivo Hlavsa. Dalším přednostou plicního oddělení byl MUDr. Šembera, za jeho působení pracovali na zdejším oddělení také Dimitrij Klapálek, Josef Kohout, Karel Mejtský, Zdeňka Naidrová, Rudolf Svojše, Jaroslav Zapletal, Jaromír Šmídl, Blažena Klečatská, Čeněk Halada, Zdenka Poustková a Věra Stoevová.

Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí byla ustanovena v Plzni v roce 1968 (patří k UK) jako sedmá v pořadí z aktuálního celkového počtu deseti klinik oboru TRN v ČR, viz přehled:

  1. I. klinika TBC a RN Praha – založena v roce 1945, původně byla Institutem pro studium tuberkulózy.
  2. klinika TBC a RN Hradec Králové – 1952
  3. II. klinika Praha-Veleslavín – 1962
  4. Klinika TRN Brno-Bohunice – 1963
  5. Klinika TBC a RN FN Olomouc – Klinika tuberkulózy Palackého univerzity 1963
  6. Klinika TBC a RN FN Plzeň – 1968
  7. Ostrava – 1. 6. 1992
  8. Výzkumný ústav TRN Praha byl založen v roce 1952, klinikou pneumologie a hrudní chirurgie se stal až r. 1996
  9. Praha-Krč – 1. 1. 2003
  10. Praha-Motol – 2003

Prvním přednostou plzeňské kliniky byl jmenován Doc. MUDr. et PhMr. Cyril Šimeček, CSc., který v této funkci pracoval 17 let až do poloviny roku 1985. V letech 1972 – 1975 byl pavilon č. 8 rekonstruován a lůžková část kliniky byla v tomto období detašována v relativně nedaleké LTRN Janov, zatímco ambulance a laboratoř funkční diagnostiky fungovaly v budově na náměstí Míru. Lůžková kapacita kliniky byla po rekonstrukci až do roku 1985 zredukována, jelikož po celé uvedené období byla do prostor pavilonu č. 8 přemístěna také neurologická klinika. Díky všestrannosti tehdejšího přednosty Šimečka došlo k rozvoji oboru tuberkulóza a respirační nemoci ve všech jeho tehdejších subspecializacích, dnes bychom řekli funkčních odbornostech.

Původně, v roce 1952, byla tuberkulóza hlavním oborem, ke kterému byla jako hraniční obor přidělena pneumologie. Rozšíření na tuberkulózu a respirační nemoci naráželo dlouho na problémy především ze strany odborníků oboru vnitřního lékařství a došlo k němu až v r. 1965. Tehdy se obor tuberkulóza a respirační nemoci stal nástavbovou specializací vnitřního lékařství a od r. 1966 má svoji, v pořadí druhou, oborovou koncepci.

K funkčním odbornostem oboru od té doby patří bronchologie, pneumologická cytologie a funkční diagnostika. Na klinice se v té době prováděly především rigidní bronchoskopie, na TRN pracovišti ZÚNZ Škoda prováděl od konce 70. let flexibilní bronchoskopie Žáček, na klinice až od r. 1984, kdy bylo vedením FN potřebné zařízení zakoupeno, prováděli fibrobronchoskopie také Pešek, Brůha a postupně i další lékaři. Šimeček zavedl do diagnostiky onemocnění mediastina a nitrohrudních uzlin diagnostické pneumomediastinum, pertracheální a perbronchiální diagnostické punkce. Šimeček byl významnou osobností také na poli pneumologické cytologie a autorem zatím jediné české monografie v této oblasti. Byl také učitelem dalších významných pneumologických cytologů. Na poli funkční diagnostiky zavedl na klinice také bodypletysmografii, vyšetřování difuzní kapacity plic, plicní poddajnosti, vyšetřování krevních plynů z arterie a později vyvinul i unikátní metodu vyšetřování regionálních plicních ventilací. Jako první v republice provedl diatermickou elektrokoagulaci adenomu průdušnice, v roce 1972 byla na zdejší klinice provedena snad vůbec první úspěšná indukční předoperační chemoterapie karcinomu plic s následnou operací. V tomto období pracovali na klinice tito lékaři – specialisté oboru: Lumír Bozděch, Josef Vocelka, Stanislav Kos, Jan Houdek, Miloš Pešek, Jana Bursová, František Brůha, Vladimír Čech, Jana Důrová, Květuše Kalandrová a Milan Štěpáník.  V roce 1985 byl jmenován zastupujícím přednostou kliniky Stanislav Kos. Jeho zdravotnickým zástupcem se stal Jan Houdek. Po odstěhování neurologické kliniky pokračovala klinika ve svém vývoji již v rámci celého pavilonu č. 8. Odd. funkční diagnostiky vedené prim. Šimečkovou bylo již v dřívějších letech ustanoveno jako samostatné oddělení Fakultní nemocnice. V letech 1985 – 1990 byly položeny základy pro pozdější jednotku intenzivní péče. V tehdejší době šlo převážně o jednotku pro nemocné léčené dlouhodobou oxygenoterapií pro chronickou respirační nedostatečnost. V uvedeném období byly také založeny ordinariáty – bronchologický (Brůha), onkologický (Pešek), pro intenzivní péči (Čech) a pro funkční diagnostiku (Štěpáník). Kandidátskou dizertační práci úspěšně obhájil v roce 1985 Pešek a v roce 1989 Kos. V roce 1987 složil Pešek nástavbovou atestaci z klinické onkologie.

Od září roku 1990 byl na základě konkursního řízení ustanoven přednostou kliniky Pešek. V roce 1992 se habilitoval jakožto docent pro obor vnitřní nemoci, v roce 2002 se stal profesorem. V té době na klinice pokračuje vývoj všech oblastí pneumologie. Rozvíjí se invazivní bronchologie (kryoterapie, laserová koagulace, brachyradioterapie, laserová intersticiální hypertermie, v poslední době intrabronchiální stenty. Intenzivní pneumologická péče se postupně vyvinula přes neinvazivní ventilace k modernímu pojetí (invazivní monitoring, invazivní ventilace. Bronchologie byla rozšířena o možnosti pořizování videodokumentace. V posledních letech se naše klinika stala dalším z center pro léčbu nemocí plicního intersticia a pro léčení dospělých nemocných s cystickou fibrózou (Bittenglová). Řadu let spolupracujeme s Chirurgickou klinikou v Praze-Motole, kam odesíláme vybrané nemocné k transplantaci plic. V pořadí druhý český pacient, u kterého byla historicky tato operace provedena, byl indikován z naší kliniky.

Na klinice získali specializaci v oboru tuberkulóza a respirační nemoci od roku 1990 tito lékaři – Jana Vyskočilová, Andrea Švábková, Radka Bittenglová, Gabriela Krákorová, Blanka Eliasová, Vratislav Pechman, Petr Pužman, Aleš Tauchman, Amír Hassan, Veronika Bednářová, Krista Plicková, David Havel, Václava Dubová, Olga Růžičková-Kirchnerová, Jan Zeman, Jan Aubrecht, atestaci z alergologie a imunologie Milan Teřl, z kardiologie Jana Marešová. Doktorandské studium zatím úspěšně dokončili a hodnost PhD získali Teřl (2000) a Krákorová (2002).

Klinika je pravidelným pořadatelem vědeckovzdělávacích schůzí ČPFS, celkem 12 pracovních schůzí s problematikou hrudní onkologie, byla pořadatelem středoevropské konference v kryoterapii (1996) a v roce 1998 i Kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti. Od roku 1990 byli lékaři kliniky i třikrát organizátory mezioblastních pneumologických dní a každoročně organizátory Večerů kliniky Spolku lékařů v Plzni.

Rozvoj všech funkčních odborností oboru by nebyl možný bez významného podílu systematické tvůrčí a klinické práce řady vysoce erudovaných odborníků. Zakladatelkou spánkové medicíny na klinice a České Republice vůbec, je bývalá primářka MUDr. Jana Vyskočilová. V jejíchž šlépějích kráčí a dále spánkovou medicínu rozvíjí MUDr. Monika Honnerová a po jejím odchodu MUDr. Krista Plicková. MUDr. Petr Pužman se zasloužil o rozvoj jednotky intenzivní péče a zavedení metody medicínské torakoskopie, jeho pokračovatelem a dalším progresivním intenzivistou je MUDr. David Havel, jehož jedním ze zájmů jsou inovativní přístupy v řešení problematiky pleurálních výpotků. MUDr. František Brůha, jako vedoucí bronchoskopického sálu, rozvíjí společně s dalšími bronchology, především MUDr. Amírem Hassanem a MUDr. Davidem Havlem, bronchologickou problematiku a zásadní měrou se podílí na výuce bronchologie a cytologie mladších lékařů kliniky. Prof. MUDr. Miloš Pešek je zakladatel, vedoucím Komplexního pneumoonkologického centra, kvalitním vědcem a garantem odborné úrovně pneumoonkologické péče. MUDr. Janě Důrové, prim. MUDr. Gabriele Krákorové, Ph.D., MUDr. Veronice Bednářové a MUDr. Janu Aubrechtovi patří dík za rozvoj péče o rozsáhlou klientelu onkologicky nemocných, MUDr. Radce Bittenglové za rozvoj péče o nemocné s chorobami plicního intersticia a cystickou fibrózou. Doc. MUDr. Milan Teřl je zakladatelem Centra pro obtížně léčitelné astma. Společně s MUDr. Olgou Růžičkovou-Kirchnerovou pečují komplexně o nemocné s astmatem. MUDr. Petr Šafránek se zasazuje o rozvoj problematiky péče o nemocné s chronickou obstrukční plicní nemocí.   

Klinika má po řadu let vysoký standard ošetřovatelské péče, jak vyplývá z průzkumů a dotazníkových akcí. Za tuto skutečnost vděčíme obětavé práci našich sester. Některé z nich dokonce dlouhodobě pracovaly v 60. a 70. letech v týmu expertů WHO v zahraničí (Jana Bělohlávková v Afghanistánu, Věnceslava Maťková-Hejzlarová v Mongolsku a na Srí Lance). Na klinice pracovala od padesátých let po současnost řada vrchních sester, které je rovněž vhodné vzpomenout. Byly to: Matylda Varcholková, Milada Vaňáčová, Ladislava Melicharová, Květa Kadlecová, Jaroslava Staňková, Květa Zlotorovičová. Současná vrchní sestra Mgr. Lenka Neklová zkvalitňuje chod kliniky po organizační stránce a m.j. aktivně podporuje vzdělávání nelékařů.

K nejvíce významným osobnostem české pneumologie, které vzešly z kliniky nemocí plicních a tuberkulózy v Plzni, patří bezesporu prim. MUDr. Stanislav Kos, CSc., dlouholetý ředitel a primář OLÚ TRN Janov, který byl mimo své další početné odborné i společenské funkce a aktivity také náhradním delegátem ČPFS Evropské respirační společnosti.

Na jaře roku 2003 se klinika TRN přestěhovala z pavilonu č. 8 na pavilony 7 a 22, čímž skončilo více než 70-leté období, kdy tento pavilon sloužil pacientům s plicními nemocemi. Proběhla adaptace pavilonu č. 7, do jehož prostor se postupně přesunul bronchoskopický a zákrokový sál, spánková laboratoř. Vybudovalo se nové pracoviště funkční diagnostiky. V roce 2012 se dočkala rozsáhlé rekonstrukce a modernizace Jednotka intenzivní péče na pavilonu č. 22.

 

 

 


zpět